Městská spořitelna
Historie
Celá budova kotců byla dlouhá kolem 195 metrů a průchodem uprostřed rozdělená na takzvané Větší a Menší kotce. Typově to byla stavba basilikálního typu s centrální lodí převýšenu o jedno patro, ve které postranní lodě byly přepážkami rozčleněny na oddíly, v Menších kotcích po deseti na jedné a devíti na druhé straně, které byly pronajímány podle Emfyteutického práva jednotlivým členům cechu, kteří v nich provozovali své obchody. Sémantický význam pojmu kotce se dochoval v dnešním jazyce v pojmenování psích kotců, tedy oddělených prostorů vedle sebe. Střediska tohoto typu bývala nejen obchodním, ale i kulturním centrem komunity. V jistém smyslu Kotce představovaly jakéhosi předchůdce obchodních domů současnosti. Obvyklým místem pro divadlo kočovných divadelních společností a komediantů byly vždy trhy a tak vložení divadelní scény do takovéhoto prostoru bylo více než přirozené. Adaptace byla městskou radou schválena patrně již v roce 1737.
Literatura a zdroje
JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2011. 190 s. ISBN 978-80-7277-488-3. Zemská banka Království českého Budova Zemské banky Království českého Praha, Nákl. Zemské banky Král. českého B. r.. Váz. 16 s., 27 tb. Černý, František et al. Divadlo v Kotcích: nejstarší pražské městské divadlo 1739 - 1783. Praha, 1992 SCHERL, Adolf. Divadlo v Kotcích. In: Česká divadelní encyklopedie. Praha: Kabinet pro studium českého divadla, 2000. ČERNÝ, František et al. Divadlo v Kotcích: nejstarší pražské městské divadlo 1739 - 1783. Překlad Eva Wistenová. 1. vyd. Praha: Panorama, 1992. 478 s., [56] s. fotogr. (některé barev.). Pragensia. ISBN 80-7038-210-4.
Žádné komentáře prozatím nejsou k dispozici.